Komentovaná diskografie (2/3)
DYNASTY (1979)
Po prvních šesti albech, která lze dnes již považovat za klasiku sedmdesátých let, si Kiss dali menší pauzu, během níž natočili svá sólová alba. Všichni tedy byli zvědaví, jestli se kapele podaří navázat na úspěchy z minulých let. A hned z první skladby na albu se stal velký hit. Ale "I was made for lovin´ you" se dostalo také kritiky, především kvůli velkému vlivu popu a diska. V podobném duchu se nese celé album - chytlavé, leč ne příliš rockové věci. Snad jen "2 000 man" lze nazvat rockovou písní. Ale album rozhodně není špatné. Věci jako "Sure know something" nebo jedna z mých oblíbených písní "Magic touch" rozhodně neurazí. Na druhou stranu třeba taková "Charisma" hraničí až s kýčem. Jsou to noví Kiss, to ale neznamená, že jsou špatní. Solidní deska. 84%
UNMASKED (1980)
Po "Dynasty" kapelu spousta lidí kritizovala za odklon od rocku ke komerci, přesto se Kiss rozhodli vydat snad ještě popovější album než to předchozí. Hned úvodní "Is that you" je toho jasným důkazem. Líbivá hudba, i když na Kiss opravdu příliš popová. Největším hitem sje pravděpodobně druhá skladba "Shandi", která si získala oblibu hlavně v Austrálii. To nejlepší na albu je především Paulova práce, ale ke slovu se dostanou i ostatní. Například Ace si zazpíval hned v několika skladbách, z nichž nejlepší je zřejmě "Talk to me". Na albu se sice nenachází žádný megahit, ale na druhou stranu také žádný propadák. Písničky jsou melodické, a i když hodně fandů (a také samotní členové Kiss) tohle album nebere, mě se líbí. 87%
MUSIC FROM THE ELDER (1981)
Po dvou vyloženě popových albech (a odlivu skalních fandů) bylo jasné, že je třeba změnu. Jedna nastala již během nahrávání "Unmasked", když byl z kapely vyhozen bubeník Peter Criss. Co se týče hudby, změna nastala velká. Jestli k lepšímu, to je věc druhá. Jak již název alba napovídá, hudba bude dá se říci středověká. Úvodní "Fanfare" je naprostý šok. Tohle se hodí spíš na svatbu rytíře Brtníka z Brtníku než na desku Kiss. Další píseň "Just a boy" je hezká, jistě by si našla místo v nějakém muzikálu. Z kvalitnějších písní bych zmínil ještě "A world without heroes" nebo "I", naopak třeba "Odyssey" je kapitola sama pro sebe. Album je určitě propracované, ale největší síla Kiss je právě v té úžasné jednoduchosti. Pro mě nejmíň oblíbená deska Kiss. 50%
CREATURES OF THE NIGHT (1982)
Experiment s názvem "Elder" příliš úspěchů neslavil, a tak se Kiss po pěti letech vrátit tam, kde začali - k pravému rocku. Se skupinou odmítl dále spolupracovat Ace Frehley, i když se nakonec objevil na obalu desky. Každopádně i bez něj se Kiss podařilo natočit skvělou desku. Hned titulní skladba "Creatures of the night" ukazuje, že kapela chytila druhý dech. Poměrně tvrdá deska, přitom melodická. Společně s první skladbou se největším hitem stala píseň "I love it loud", která si i dnes najde cestu na koncertní sety. Z dalších skladeb zaujmou například "Rock and roll hell", "War machine" nebo skvělá Paulova balada "I still love you", která je příjemným osvěžením alba. Takže album se opravdu povedlo, a ukázalo, že když Kiss chtějí, tak pořád umí. 90%
LICK IT UP (1983)
Ať už by bylo album "Lick ti up" po hudební stránce jakékoliv, pozornost by přitáhlo zcela určitě. Kapela totiž k překvapení všech sundala své pověstné masky, což lze samo o sobě považovat za událost. Co se týče samotné desky, Kiss zůstali více méně u toho, co předvedli na té minulé. Úvodní "Exciter" je poměrně tvrdá a zároveň melodická skladba. Největší hit alba (a možná i celé éry Kiss bez masek) "Lick it up" sází na jednoduchou chytlavou melodii s neustále se opakujícími třemy slovy. Nezvyklý prvek v podobě rapu se objevuje v písni "All hells breakin´ loose" - a i když rap dvakrát nemusím, tady zní zajímavě. Velice se mi také líbí následující skladba "A million to one". Ukázalo se, že masky samy o sobě kvalitní hudbu netvoří. Jde to i bez nich. 84%
ANIMALIZE (1984)
Po roce usedli Kiss opět do studia, aby potvrdili, že úspěch "Lick it up" nebyl jen dílem odmaskování, ale především kvalitní hudby. Album není tak tvrdé jako ta předešlá, ale žádná přehnaná měkota to naštěstí také není. Hned úvodní "Into the fire" ukazuje, že se jedná o melodický "živočišnýů rock. To nejvíce potvrzuje následující "Heaven´s on fire", která je výborná a stala se také největším hitem alba. Paul pracoval kvůli Geneho filmové kariéře na albu prakticky sám, většina slušných věcí tudíž pochází od něj. Z těch nejpovedenějších je to asi píseň "Thrills in the nigt". Co se Geneho týče, žádná sláva to opravdu není. Přesto album není špatné a nakonec se stalo komerčně velmi úspěšným, dokonce nejúspěšnější z alb Kiss osmdesátých let. 80%