Komentovaná diskografie (2/3)
KEEP THE FAITH (1992)
Bon Jovi si po albu „New Jersey“ dali kratší čtyřletou přestávku, během níž natočili různé sólové projekty. V roce 1992 se ale jejich fanoušci dočkali, když vyšla deska s názvem „Keep the faith.“ Kromě toho, že Jon poměrně radikálně změnil svou image, přichystala kapela jistou změnu i v oblasti hudby. Přece jen už to není tak bláznivé jako v osmdesátých letech, ale každopádně je to líbivé. Úvodní „I believe“ je solidní rocková pecka, která důstojně otvírá album. to nejlepší ovšem přichází na řadu až poté. Titulní „Keep the faith“ je poměrně netradiční skladba, a vcelku po právu je po ní pojmenováno také celé album. Následují další výborné písně jako „I´m sleep when I´m dead“, svižná „In these arms“ nebo balada „Bed of roses.“ Druhá polovina alba je sice trošku slabší, ale neurazí. Vyčnívá z ní především „Dry county“ – dlouhá skladba se slušnými zvraty. Dále stojí za zmínku třeba příjemná balada „I want you“. Deska výborně navazuje na ty předešlé a „noví“ Bon Jovi rozhodně neudělali ostudu. 92%
CROSSROAD (1994)
Po prvních pěti řadových deskách se Bon Jovi rozhodli vydat album svých největších hitů, které dostalo název "Crossroad" Zda se jedná o skutečné best-of, to je na posouzení každého fanouška. Ale nutno uznat, že z 99% se na albu skutečně objevují ty největší hity ze všech pěti alb. Z úvodních dvou alb zazní pouze po jedné skladbě, větší zastoupení mají alba "Slippery when wet", "New Jersey" a "Keep the faith" - je to pochopitelné, protože alba přinesla větší množství hitů. I když na některé se trošku nepochopitelně "zapomnělo" - například "Born to be my baby", "Wild is the wind" nebo "Dry county" by si místo na tomto výběru rozhodně zasloužily. Kromě výběru toho "nej" se zde objevují také dvě nové skladby - jedna z nejslavnějších balad (ne-li nejslavnější) Bon Jovi - "Always", která je skutečně výborná. Druhou skladbou je uvolněná "Someday I´ll be Saturday night", která také potěší. Trošku snad jen zamrzí poměrně nízký počet písní, přece jen na výběrech by mohlo být spíš ke dvaceti. Ale jinak tohle album nemá chybu. 99%
THESE DAYS (1995)
Po výběrové desce přišel čas opět natočit desku řadovou, a Bon Jovi tak učinili v roce 1995 s albem "These days", které bylo již jejich šestým v pořadí. První písnička, dost rocková "Hey god" rozhodně neurazí. Ovšem přijdou lepší věci. Hned následující optimistická "Something for the pain" je jednou z nich. Nejznámější skladby přicházejí na řadu hned v zápětí - procítěná "This ain´t a love song" a samozřejmě také "These days" - rozhodně důstojná skladba pro pojmenování alba. Další balada "Lie to me" jen potvrzuje výrazný talent Bon Jovi v tomto druhu skladeb. Zbytek alba je taktéž výborný, například písně jako "Dammed" nebo "Bitter wine" stojí rozhodně za zmínku. Album je vedeno v trošku klidnějším tempu, ale to vůbec nevadí, protože je v něm i pár rychlejších písní. Celkově opět velmi vysoký nadstandart. 89%